Že nedostanete vždy, co chcete, je někdy obrovské štěstí. (Dalajláma)

1. týden 7. semestru

... aneb týden, kdy jsem utratila nechutné množství peněz.

Všechna ta sranda začala už v neděli, kdy Kloboučník /prý na přímluvu z jiných míst/ odpískal trénink. Vyrazila jsem do HK tedy o celé dvě hodiny napřed. Hned na nádraží mne potěšili výlukou, i když zpětně jsem na sebe hrdá, že jsem to ustála a taška mne nevykopla ze schůdků do vlaku. Nicméně do už takhle dost plného vlaku ve Všestarech nastoupil Raven zřejmě se spolužačstvem. Můj sympatikus mi jasně naznačoval, že je připraven utéct, nicméně bych pravděpodobně dokázala vtrhnout jen ke strojvedoucímu, neboť jsem jela pozadu a byla jsem z toho celá zmatená. Nejspíš mě neviděl, stál za sloupkem, a od minule mám kratší a červenější vlasy.
Ed Sheeran - One
Pondělí po přednáškách jsem chtěla věnovat Štěpánce. Zapluly jsme do maličké a útulné kavárničky, kde jsme neodolaly 70% horké čokoládě. To bylo žrádlo, moji milí. Dotarabily jsme ledničku z úschovy na pokoj /no, vlastně se s tím táhla jen Štěpa/. Pak jsme ještě razily do města, tentokráte vlastně vůbec ne do hrabáků, ale doprovodila jsem ji na Náplavku. Po cestě jsem jí vyklopila vše, z čehož jsem si možná valnou většinu informací měla nechat pro sebe, achjo.Cestou zpět jsem se hezky prošla, 27 mi ujela prakticky před nosem, ale to nevadilo. Bylo teplo a já si zrovna chtěla zavzpomínat. Na druhák, když jsem v devět večer prchala po orgáně do města. Na procházky ruku v ruce. Na Mantichoru.
Úterý bylo opět přednáškové. Zašla jsem pro skripta, ale svým způsobem pozdě, neboť technola už na skladě nebyla. "Musíme ji objednat." No to by teda chtělo, začátkem semestru.
Odvážně jsme se po o ještě vrátili na logii a poté jsem už jen byla vděčná, že se už nehoním za kredity a nepotřebuji mít tunu zapsaných předmětů - tvrdnout do 6 ve škole bych vážně nechtěla. Na sedmou jsem zavelela odchod do čajovny. Jana R. vyprávěla historky z lékárny, o oslavě narozenin jejího bratra. Užili jsme si to.

.Orwald

Passenger - Let Her Go
Ve středu jsem se přimotala k pozvání do hospody náhodou. Vlastně ani tak úplně nevím, jestli jsem ho měla správně přijmout. Ale Olivce se tak moc chtělo s nimi někam jít, že nemohla nabídkou jen tak pohrdnout. Zapluli jsme do přítmí baru a uvelebili se na následujících několik hodin na lavici. Poprvé v životě jsem ochutnala mojito. Nic moc, na asi nejznámější drink jsem čekala něco víc. Holky probraly Erasmus, kluci pobavili historkami z prázdnin. Naťukli jsme zábavné téma diplomek. Čas utekl jako voda a my se pomalu šinuli nazpět ke kolejím. Zjistila jsem, že jsem se spolužákem měla přes prázdniny stejného zaměstnavatele. A ti noví studenti vypadají starší než my. Pac a pusu a v pondělí znovu. Dobrou.
Čtvrtek byl volný. Vyrazila jsem do města, prvoplánově sehnat skripta, která jsem v knihách viděla už před tím, že jsem věděla, že je budu chtít. Nakoupila jsem. A to bylo tak asi všechno. Zimní boty zatím nejsou a když se mi něco líbí, je to dvakrát dražší, než jsem ochotna dát. A hezké oblečení taky nebylo. Celou dobu krápalo a já se občas promotávala městem a davem i s roztaženým duhovým deštníkem nad hlavou. Před fildou bylo srocení lidu, ale já se jim vyhla /tu zelenou bych stejně asi nestihla/. A večer neodtékaly sprchy. To nechcete.
V pátek jsem po fyto utíkala na vlak. Máma měla dovolenou a já si ji chtěla užít doma. Výluku jsem zvládla, ve vlaku upletla další řadu a pak už jen čučela z okna a obdivovala nově vybarvenou Lodžii a všechny ty důvěrně známé scenérie mezi Městem pohádek a Srdcem Českého ráje. Teplo a vůně domova. Co víc si při pátku přát.

Ed Sheeran - Photograph
Sobotu jsem strávila na čerstvém podzimním vzduchu u nás v podhůří. Na houbách, no jo :) už rostou, konečně, celý košík jsme donesli domů, celý vrchovatý koš a mrazák máme přeplněný. To bude houbovníků! Po o jsem se chtěla učit, ale nějak se to zvrhlo. Bylo kafe, omyly jsme s mámou nádobí, teta nakrájela houby, oloupala jsem brambory na zítra a bylo šest a jely jsme s mámou vypůjčeným autem od sestřenky domů. Naše je v nemocnici, mrzáček náš milovaný.

No a abych doložila pravdivost podnadpisu, sepsala jsem týdenní výdaje:

• Nákup (jídla a podobných nezbytností na začátku semestru)... 270 Kč
• Rajz v pondělí......................................................................... 50 Kč
• Skripta (2x různá veterina, Kontrola) ...................................... 695 Kč
• Rajz v úterý............................................................................. 85 Kč
• Rajz ve středu ....................................................................... 150 Kč
• Skripta (Klinika I + II) ................................................. cca 1 000 Kč
• jo, jasně a cesta tam a zpět ....................................................106 Kč
• sečteno a podtrženo to vyjde na ....................................cca 2356 Kč
• (a to jsem tedy ještě střelila angličtinu za 200 Kč)

Ještě jednou sečteno a podtrženo jsem za jeden jediný týden utratila bez pár stovek celé svoje kapesné na měsíc. A to bych si pěkně prosím měla ještě obnovit platnost ISIC a nahrát na něj další prašule na obědy. /Ještěže městská karta a opuscard jsou napapané ze září./ Čas od času se najdou chytráci, kteří tvrdí, že si na VŠ máme vydělat prací na brigádách. To jako vážně? Svůj prázdninový výdělek bych měla během 4 měsíců v trapu a co pak zbylých 5?

. mějte se krásně a šetřete na budoucnost... svým zatím možná ještě neexistujícím dětem

.páá

P.S. Nejjednodušší by bylo, kdybychom s Marťou ve středu v noci byly bývaly proběhly patro a na náhodné dveře /samozřejmě ne ty naše/ nalepily cedulku LETOS JE PATROVKA NA TOBĚ. Takhle se jí klasicky dočkáme na konci listopadu.