středa 18. dubna 2012

Národ, který se ze svých dějin, zvláště z jejich tragických skutečností, nepoučí, musí je prožít znova.

Tak. Místo učení se biologie se tu nutím zaobírat politikou, o které neustále tvrdím, že mě vůbec nezajímá. Ale jedno Vám povím: je spojená s mojí budoucností stejně jako maturita.
Možná to chápu špatně, možná se mýlím, ale učený z nebe nespadl.
Nedávno vládou schválené změny vyvolaly pod článkem na iDnes diskuzi, která mě o půl hodiny zdržela večer u počítače déle. Cíleně jsem vyhledávala komentáře k té skutečnosti, že kromě daní odsouhlasili též zápisné na VŠ. Velice mě pobuřovaly názory, že je to tak správné, že přeci oni nebudou živit cizí spratky. Ale že to nikomu až do teď nevadilo! Že to tak má být, že "vzdělání má patřit pouze bohatým a nadaným!. Vskutku nechápu, co se na tom panu/paní třetí ze sedmi /či jak to bylo/ myslí. Pokud má pozvednout úroveň vysokoškolského vzdělání to, že se tam budou hlásit pitomci, kteří si to budou moct dovolit zaplatit, tak to vůbec dobré nebude.
Můj názor je vlastně neutrální. Krčím rameny a vím, že s tím nic neudělám. Možná jsem ráda, že to chytnu hned na začátku, kdyby se cena měla časem zvyšovat z předpokládaných 3 - 3,5 tisíc tak už nevím. Takhle jsem tuhle přemýšlela, jak to se svými úsporami zvládnu...
Nicméně více mi asi hnul žlučí dnešní článek o tom, jak by dopadly volby, kdyby se konaly nyní. (Viz Komunisté válcují ODS...) A snad ještě horší je k tomu připojená diskuze.
Ach, proč jsou ti lidé kam vítr, tam plášť. Jen co se někdo tváří, že jim nabídne více peněz, hned ho budou volit. Už zapomněli, že za minulého režimu bylo spousta zboží velmi nedostatková, že se nikam nesmělo, nic se pořádně nevědělo? (Ne, nemluvím z vlastních zkušeností, ale stačí mi vidět, jak žijí v KLDR, v Čínské lidové republice či na Kubě.)
A proto tvrdím, že KSČM  nebo ČSSD volit nebudu a doufám, že mohu říct, že nikdy v životě. Ručičky by mi musely upadnout, kdybych tohle udělala.
Ohání se tím, že současná vláda je zkorumpovaná, rozkradla, co mohla. Ale neříkejte, že Vy byste se nechovali stejně... to je tou atmosférou, ne lidmi.
Říkají, že jen lidem peníze berou. Ale pokud je pravda, že je náš stát zadlužen, že nejsou peníze, tak kde se mají brát, než u lidí? A myslíte, že levicová vláda by to neudělala? Pokud ne, skončili bychom třeba jako Řecko a to vážně chcete?
Nejsem pravověrný zastánce demokracie. A v žádném případě ani socialismu. Nelíbí se mi téměř žádný model státu, protože všechny ty ideologie byly vytvářeny od stolu a bez lidí. Když do toho zapojíte lidi, vše ztroskotá. Ono totiž když se zamyslíte, tak téměř v každé myšlence těch špatných režimů, bylo něco pravdivého, krásného, jenomže nepoužitelného.
Vidět ve zprávách Breivika, jak se vysmívá pozůstalým a přeživším, jak pozvedá pravičku, je děsné. To je člověk, který si jde až moc za špatnou myšlenkou. Copak neonacisté nevidí, jakých zvěrstev byli lidé schopni za druhé světové války? Copak ve škole nedávali pozor?
A co mladí komunisté? Ti byli rovněž hluší?
Ach, někdy je to k uzoufání být z lidského plemene...

pátek 13. dubna 2012

S časem nemůžeme bojovat

.a thousand dreams
Rozhodla jsem se, že se vám pochlubím esejí na angličtinu. Ještě není oznámkovaná, ale včera nám byl vrácena taková ta předpodoba opravená profesorem. A Olivka má ze sebe takovou radost, že by se nejraději vznesla do vzduchu a odletěla pryč...
Ještě před tím vám ale sdělím pár informací, pár naléhavých myšlenek.
Za čtrnáct dní píšeme písemné maturity. Tak nepředstavitelně to letí...
A na Libušín na 98 % nejedu. Za jedno jsem momentálně bezdomovec, co by se musel přiživovat na někom jiném než Hancul, za druhé píšeme ještě v den odjezdu dva testy a za třetí vlastně nevím, jestli opravdu chci jet. Pěkné nebo aspoň ucházejícné počasí zaručeno zatím není, chytit chřipku vážně nepotřebuju. A navíc... loňský rok těžko něco přebije, řekla bych. Zůstaly vzpomínky, pěkné pocity, sponka stále vonící kůží, pohárek a to je asi vše. Vzpomínky vyblednou, pocity zmizí, sponka se ohmatá a pohárek ztratí... vše je pomíjivé.

středa 4. dubna 2012

Tvoje věty nedávají vůbec smysl...

Ne! Ale díky za podporu :) /Takže to nevyjde. Olivka čekala něco jiného? Naivka!/
Ruším svoji periodu. Možná že se dalšího zápisu dočkáte, až budu mít za sebou školu. Až bude květen a přede mnou bude už jen a pouze ústní maturita...
Stalo se toho mnoho, jistě, jako vždy. /Jen by si na to musela Olivka vzpomenout./
24. března jsme se po dlouhé předlouhé době vydali navštíviti naší oblíbenou hospůdku. To prostředí jsem osobně postrádala společně s těmi lidmi už mnoho měsíců. Nesešli jsme se všichni, ale aspoň z části jsme zavzpomínali na staré časy na základce. Další setkání bude po maturitě: oslava úspěchu, či zapíjení neúspěchu. To je jedno, vždy se najde důvod pít.
Začalo se řešit tablo, až se nakonec vyřešilo. Toto pondělí jsme ho nafotili a v nejbližších dnech by se už mohlo ukázat u nás ve městě. Jen se ho kvůli mojí maličkosti vyhledávat nesnažte: jako vždy tam vypadám jako pitomec. Když se nesměju, vypadám jako pitomec, když se usměju moc vypadám jako debil. Nejsem vlastně z obvyklých úhlů pohledu vůbec hezká :) Škoda že jsem nezdědila aspoň něco málo po mamince mého dědy, ta bývala moc hezká. Ale to nezdědil nikdo. Aspoň si nemůžeme závidět :)
Pokud se zmiňuji o dění v posledních dnech a týdnech, nesmím zapomenou na návštěvu kina minulý týden ve středu. S Klárou a Klárou jsme se vydaly do našeho maličkého, moderního stánku kultury zhlédnout novodobý němý černobílý film The Artist. Úvodní obrazovka, na které poskakovaly míčky všeho druhu, mi  připomněla, jak dlouho jsem v kině dobrovolně nebyla. A The Artist rozhodně nebyla ztráta času. Mně se to líbilo, filmoví kritici a historici si můžou říkat, co chtějí /nejlepší lék na to, když se vám nějaký film moc líbí, je, když si přečtete nějaké recenze/. 
Včera nám jen tak mimochodem zapomněli říct, že nemáme ZSV. Kdyby to bylo poprvé...
Svůj poslední test z fyzikálního semináře jsem napsala tak, že jsem tři příklady měla úplně dobře /ještě aby ne, když byly tak snadné/, ve dvou jsem měla chybu /jedna hloupější než druhá, ale v té jedné jsem se shodla ještě s jednou holkou ze semináře, zvláštní, sedíme od sebe docela daleko:) / a jeden měla kompletně špatně. Ale jsem spokojená. A asi mi to bude chybět.
Můj drahý bratránek měl včera narozeniny, dneska Ála. Taky že byl dneska první narozeninový zevling.
Jsem zvyklá, že tam moc lidí neznám. Jistě, že tam byli tací, které jsem viděla poprvé. Pak se tam ovšem objevili lidé, které bych tam nečekala - Skřet a Luky. Nicméně jejich přítomnost byla milá :)
Přiživovala jsem se na Vůdcovi, později jsme /Ála, Horis, Skřet, Luky, K. já a po cestě jsme pobrali T./ vyrazili do sokolovny na pivo. Což se musím přiznat, že mě dorazilo. A ještě víc ten panák, na který jsem pozvala Horise. Když jsme se vrátili, nějak se nám tam rozmnožili. S K. jsem pak velice brzy vyrazila na bus. Zvláštní, nelituji... a to se Olivce moc nestává. Zevlingy bývají takové, že s postupem doby se mi chce domů méně a méně, nehledě na to, jak moc potřebujete na záchod. Jen dneska to takové nebylo. A tak úplně nevím proč.
Tak jsem došla až k dnešku. Dnešku, který byl a je tečkou za mnohými věcmi. Nevrátí se, ne v obvyklé podobě, to je jasné. Neřekne si o rajskou a nebude chtít poradit s počítačem. A kdykoliv se o něm mluví, vzpomenu si na jeho smích. Protože to zapomenout nechci.
S nápisem NEZÁVISLÁ na čele budu putovat světem; teď, když jsem přišla na příčinu, ji měnit nechci. Vždycky jsem si myslela, že je v tom něco jiného, ale pokud je to víceméně jen tohle, nestojí to za změnu. K tomu co jsem, jsem se dopracovávala dlouho a kvůli momentálním potřebám to nepřekopu. A jistě se někdy najde někdo, komu to vadit nebude. Dum spiro, spero... jistě, to se ke mně hodí. Si vis amari, ama! to také, i když zrovna u Olivky to neplatí. Odi et amo, tak to všechno končí.

.tak se mějte krásně. Přežijte Velikonoce a snad se tu ve zdraví sejdeme před mojí maturitou.
.páá

P.S.: Challenge accepted. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co říká. Ale nepřijede, nepřijel nikdo, nikdy. A pokud, tak bude první. A Olivce to zamotá hlavu. Ale to se nestane, tak proč přemýšlet tak moc napřed?
P.P.S.: Ještě si tě vzít nehodlám! Ta věta mě odzbrojila. Moji ctění gympláčtí kamarádi mě někdy dostávají. Ale co bych bez nich dělala? Mít 2/5 kluků z naší třídy za kamarády, bez nichž si svůj současný život nedokážu představit, je skvělé :) No, do budoucnosti přeci nevidím.

neděle 1. dubna 2012

Trochu opožděné dárky

Inu, říkám si už měsíce, že bych sem mohla dát fotky dárků, které jsem vyrobila a darovala a pak těch, které jsem sama dostala. To že se k tomu dostanu až v dubnu mě nenapadlo :)

.pro Kláru. Asi bych se neměla moc šířit, že to původně bylo plánované úplně jinak...

.opět sada pro Kláru (patřil k tomu ještě náramek) a navíc ještě náramek a přívěšek pro Lae. 

.nejpitomější bylo, že ta bílá tužka nebyla obyčejná bílá pastelka, ale nějaká tužka na kov a sklo. Měla úplně jiné vlastnosti, chovala se pomalu jako voskovka a pěkně mě to štvalo.
.kolíček, který jsem dostala od Péti. Momentálně zkrášluje moji nástěnku u počítače.


.ach, a náušnice od Kláry a Lae. Červených moc nemám, mají na sobě spirálky... prostě jsou dokonalé :)

.a teď už jen dárky pro moji tetu. To první je svícínek. 

.lahev od nějaké rakie ozdobená mozaikou. To vám byla piplačka :)

.jak vidíte, později jsem ještě nějaké bublinky přidala.