_kolej

Že to není první /a ani poslední/ blogový článek na tohle téma? No a co?!

1. nepoužívat kliku u dveří. chápu, že některé už bez třísknutí nezavřete, ale to vážně nervy drásající /hoší než ty houkačky pod okny, ale ty jinou možnost než dělat kravál, nemají/
2. tahat židle po zemi. /a tahání kufru je taky lahůdka - naštěstí to není každý den několikrát jako ta židle/
3. když se někdo koupe/sprchuje, je zcela normální nechat dokořán dveře na chodbu, že. 
4. a větrat v koupelně, když je někdo ve sprše je taky ok. Obzvláště v zimě.
5. vrazit do dveří. sice po zaklepání. bez vyzvání.
6. kouřit z okna. nejlépe v jedenáct večer, když vaši sousedi chtějí si vyvětrat před spaním a v tom ČISTÉM a čerstvém vzduchu pěkně usnout a spát. fakt nevím, ve kterém vesmíru je tohle normální.
7. nemýt po sobě nádobí. ta obložená kuchyňka neumytými hrnci a pánvičkami je fakt něco. /a ten smrádek.../
8. na večerní session před vaším pokojem nejsou vaši sousedé zvědaví. obzvláště obtěžující to je v případě, že všechny zúčastněné mají pokoj samy pro sebe.
9. mít na pokoji psa. klidně i víc. co na tom, že je to v kolejním řádu zakázané (přespávání cizích lidí je taky zakázané a řekněte, kdo si tam takhle někoho aspoň jednou nepropašoval). hlavně je tam nechávejte hodně samotné, ať kňučí, vyjí a štěkají. /edit: nakonec jsme vypátraly, že šlo o psy v soukromém bytu o dvě patra níž. moc to ovšem nemění na tom, že jsem pár holek s celkem velkými psisky viděly procházet přes recepci a nikdo jim v tom nebránil/
10. dělat ve dvě ráno palačinky. bylo by to v pohodě do té doby, než svého kolegu pošlete nazpět do pokoje pro mouku a pak na celou chodbu za ním řvete: "Ještě mlíko!" (fotit se na ledničce asi taky není úplně v pohodě, ale nebylo to tolik hlučné)
11. nemyslete si, že když neslyšíte svoje sousedy, že jsou stěny tak silné, že nejste slyšet ani vy. i opak může být pravdou /a povětšinou je/

Pointa toho je, že mi to vlastně chybí. I když jsem se nemohla dočkat na návrat domů, do našeho 2+1, byla spousta zdánlivých samozřejmostí, které byly fajn. 

• předně tam v kuchyni tekla teplá voda hned /neznamenalo to odtočit 4 l studené vody a až pak v trubkách narazit na teplou/ - ono já bych neměla problém si po sobě mýt to nádobí, kdybych to tak měla i doma.
• nákupy. je otrava vymyslet jídelníček na celý týden, ale zase člověk do toho obchodu ŠEL. doma nadiktuje, co by si přál a možná mu to někdo koupí (třeba sehnat sojové mléko jedné konkrétní značka v T. je dost obtížné) - chybí mi to přehrabování se v ovoci, abych si vybrala to nejlepší /z nejhoršího/.
• hospodařila jsem si sama - měla jsem svůj rytmus, svoje zvyky, nikdo mi to toho nekecal /nikdo o nich krom spolubydly ani nevěděl/
• ...

Sečteno a potvrzeno už chvílemi šílím z domácího prostředí.

Boha jeho, jak mohou někteří žít klidně do 40 se svými rodiči, to nepochopím! :)