sobota 11. dubna 2015

Jednou tě zamrzí, že jsi promluvil, stokrát, že jsi nemlčel. (Lev Nikolajevič Tolstoj)

Mohla bych sepsat návod, jak efektivně zabít čas. V tom jsem skvělá. Bojím se, aby to nebyla časem moje jediná specializace.

Jsem to opět já. Olivka. Tak trochu cynik. Milující ironii, obzvláště tu jejího života /něco jako když se rozhodnete ke článku přidat letní fotku a pak se přižene pár dnů aprílového počasí a z Velikonoc jsou ideální Vánoce/. S budoucností otevřenou a volající. Zahrabanou do snů, do krásných snů, které se mohou a nemusí stát někdy realitou /ale v některém paralelním vesmíru určitě skutečné jsou/. Bez výčitek si představující svůj byt s čajovým koutkem plným polštářů, vůně skvělých čajů a svíček. A hrát tam bude retro rádio :)

Proč ty sluchátka sakra fungují jako stetoskop?!
.nějaká letní

Green Day - Stray Heart

K radosti svojí a snad i Lae jsem dorazila do města skla a bižuterie na Irský ples. Byl úžasný.
S holkama jsme vyrazily do čajovny, skončily jsme v té nové, hned vedle té staré :) Přesladila jsem se masalou z krásné cínové konvičky. Ach. Mně se to prostředí líbilo více než v té původní, ale na tom nesejde. Vytvořily jsme si plán na palačinkovou párty, tak snad to někdy klapne /a schválně, kdo má tu nejlepší marmeládu/.
S mámou jsme po letech opět navštívily divadelní představení ochotníků z P. Brečely jsme obě smíchy.
Ale větší kulturní zážitek mě čeká na konci května. Holky si na mě totiž vzpomněly a půjdeme spolu na Evžena Oněgina do Klicperova divadla! 
A za další kulturou jsem rozhodnutá jít k nám do města. Do kina. Po roce a půl, chápete to? Kód Enigmy. Ale je ve hvězdách, kdo mi bude dělat doprovod. Jestli to bude jen moje zlé dvojče uvnitř mne, nebo i někdo další.

Green Day - Boulevard of Broken Dreams

Jsem to zase já. Chci a nechci. Odi et amo. Jsem zase na rozcestí; jsem tam, kde jsem byla vždycky. Jednou si s Lae pobrečíme v mém čajovém koutku, že naše postpubertální rozhodnutí asi nebyla úplně správná. Anebo taky ne :)
Nechala jsem se ostříhat /hurá, těšila jsem se jak malá holka/. Nejspíš se tím nic nezmění, ale to je jedno. Nejdřív musíš milovat sama sebe, aby tě pak mohli milovat i ostatní.

Svůj kouteček jsem přejmenovala - chtěně. Trochu nedopatřením ovšem došlo ke změně pozadí - to si vymyslíte jiný obrázek, ale je moc velký a celkově to celé rozházíte, až vám nic jiného nezbude. Jen ještě po letech bych mohla předělat záhlaví a budu snad spokojená a připravená dál se šířit světem-netem :)
.mějte se krásně
.páá

Žádné komentáře:

Okomentovat