Jen ať každý vidí, jak jsi nadprůměrně podprůměrná!

Už zase mrhám časem :) cha, jsem nepoučitelná.
Pokud se ptáte, co nového, tak vskutku nevím. Včera mě vyděsila Lae s tím, že jí únor zmizel a ona neví kam. A já to taky nevím. Jeden se pořád těšil na prázdniny a ty jsou najednou fuč.
Přihlášky na VŠ jsem podala už na začátku měsíce, kdy jsem z toho byla celá zmatená a přišlo mi, že je podávám hrozně pozdě. Myslím, že jsem je měla podané mezi prvními :)
Po dlouhém mozkovém hloubání a dloubání jsem se rozhodla, že se chci dostat na Farmacii do Hradce, pokud možno bez přijímaček. Aspoň někde se mi hodí můj průměr. Dále se budu pokoušet o Klinickou a toxikologickou analýzu na Přírodovědecké fakultě UK. A poslední "jistota" je VŠCHT Syntéza a výroba léčiv. Jsem zvědavá, snad nebudu litovat svého zaměření a neřeknu si, že jsem měla jít na švadlenu :) /Což by se taky hodilo./
Venku je krásně, skoro mě napadá, že popadnu vestu a půjdu si ven zatočit. Usmyslela jsem si, že si vyrobím úžasně barevné sock-poi, ale ještě jsem si nekoupila úžasně barevné podkolenky, které bych na to obětovala. Budu muset ještě chvíli vydržet s těmi černými poi /selhává skloňování/, které tak rádi létají vzduchem :)

Na včera bylo dohodnuté krásně strávené odpoledne s Klárou a Lae v Osmičce. Jenže jaký div, Osmičku nám ti prevíti zrušili! Nemohla jsem se z toho vzpamatovat, nicméně čajovna, kde nám hrály Amélii z Montmartru to plně nahradila. Yogi masaly jsem se přepila, ale jsem ráda, že ji ještě někde mají. Příště si dám ale asi něco jiného. Pokud nějaké příště bude.
Mám ráda tahle sezení. Nevím co víc dodat.
Minulou neděli měly Klárka s Lae a jejich dramaťákem představení v rámci divadelní přehlídky Modrý kocour. Kompost, jak se jejich představení jmenuje, byl úžasný. Vtipný, zpívaný, s krásnými loutkami. /Čí rukavička to padla za oběť octomilce?/
Horis, ten stálý fanklub, zradil, ovšem byli tam jiní. Hned po skončení jsme pádily s Hancul na trénink, který stál za to. /Ještěže se P. ani K. nechce producírovat se na plese v podprsenkách. Ty tílka jsou fajn :) /

Náš ples... Inu, snad to půjde. I když v řadách /rovných/ moc často nestojíme, hrášek stále asi vypadá jako mexická vlna. Synchronizované otočení na začátku bude taky sranda; asi to odstartuje Gazzy jako velitel, protože Standa vepředu nemůže vědět, jestli P. s Rajbym už došli. Ach, je to komplikované. Ale když to vyjde, když se vejdeme, když se nenatáhnu v šatech, tak to bude krásné :)
A naše ohňovka? Vějíře budou ty co byly na maturiťáku /proč se trápit s něčím novým/, pak ty co má K. a P., poiky rovněž velmi podobné těm na maturiťáku a plus ještě tyče. Až na pár drobných problémů, jako že třeba nemám poiky, které by se daly polít a zapálit, by to šlo. Doufám, že je Kloboučník najde a bude mi je moct půjčit...
Nám by světýlka nevadily, ale oheň je oheň, s tím se nic nenadělá.
Jo, Kloboučník mě chtěl minulý týden narvat do zdi. Tss! :) /A to mě už jednou odtlačoval pryč. A jednou mě naprosto nečekaně protočil a jindy zkoumal počet mých prstýnků. To se vážně pak nedá nesmát, když vyvádí takové blbosti./
A zase si dělali srandu, že s Hancul mlčíme. Ale my ty jejich historky rády posloucháme. Nám to stačí.
Na ples se prostě těším.

Týden před tím, tedy příští sobotu, jedeme s maminkou na muzikál do Prahy, Tajemství od Landy. Jsem zvědavá, jaké to bude, kdo od nás pojede a tak různě. Snad bude hezky.

Šaty jsou téměř došity. Jen je večer projet na stroji. Nejsou tedy moc pohodlné /to bude tou látkou/, ale zase nejsou tak těžké, jak se zdálo, že budou. A vyvlékání z nich bude taky sranda, někdo mi bud muset krapet víc pomoct :)
Chtěla bych si k šatům ještě navléct korale, perličky. Jen jsem zjistila, že nemám ani ponětí, jak se na nit přidělává karabinka a jak se to pak zakončuje. Já, která se chvástám, že mám tohle v krvi, když jsem z bižuterního severu. Ale už to umím.

A ušiju si korzet. Ten červeno-černý pruhovaný, jak ho plánuju už rok. Ušiju, prostě jo! Jsem opět skálopevně přesvědčená, tak mě v tom nechte, I když to celé opět ztroskotá na kosticích a lenosti natlouct ty pitomé průchodky.
A ušiju si něco steampunkového. /Jen mít tu látku./
To jsou moje plány.

A půjdu se učit. Je toho dost, i když čeština a angličtina už jednodušší být nemůže. Ale 30 otázek z biologie, 30 z chemie a i tak 20 knížek na češtinu není málo.
Ano, a už víme kdy maturujeme. A ústně maturuju, světe div se, právě v ten den, který mi před rokem, dvěma předpověděl Lemur a zapsal do mobilu. Tedy den D přijde 22. 5. 2012. Už se to blíží, a to moc rychle.
Zvládli to jiní, zvládnu to taky. Musím si věřit.

Tak se mějte krásně a taky si věřte.

Páá

foto: garnetterules21, sicopath

P.S.: Příští zápis bude asi nabitý vším možným. Bude to po návštěvě Prahy, po plese. 
P.S.: Долго смотрела в лица. Искала принца, сама не рада (Слот - Лего)
        A tak sedím a čekám a sedím a čekám a sedím a čekám a asi se načekám...