/Článek se původně jmenoval Poslední zvonění 2011, čemuž odpovídají i fotky, ale není to hlavní náplň, protože se mi v onen pátek psát nic nechtělo.../Začněme tedy pátkem 13. května, kdy se u nás na škole konalo poslední zvonění. Nevím, co přesně k němu dodat. Byl klidnější a co se mé maličkosti týká tak i schovaný pod nánosem představ, jak to asi bude vypadat, až se toho za rok ujmeme my. Jako maturant z našich řad byla vybrána vlastně budoucí maturantka Eli. /A pivo z lahve se špatně pije.../ Odpoledne se tu stavila Dáda, a tak jsem měla po měsíci možnost s ní opět prabrat tu její drahou polovičku, to jak ji štvou spolužáci a podobně... Rovněž jsme hráli předůležitý hokejový zápas, který jsme ovšem prahráli... /určitě za to můžu já, že jsem nemohla značnou část fandit, když tu byla Dáda./
V neděli na šermu /kde jsem si mimochodem chvilinku přišla trošku nechtěně a nepatřičně a mimo a prostě tak/ jsme napjatě čekali a poslouchali, jak dopadne hokej... a máme bronz!
A naší novou modlou se stal brankář Ondřej Pavelec... :)
V pondělí jsme se vypravili na Malou Skálu do kempu na sportovní kurz. Nejprve to vypadalo, že nám počasí příliž přát nebude, ale pak se to najednou vybralo a nás čekal horký závěr kurzu.
V pondělí na moji skupinku čekaly skály. Z mého pohledu to byl zážitek jistě zajímavý, nicméně ho v budoucnu opakovat nehodlám... Naši kluci jeli se septimánama na vodu a nikdo z našich se necvaknul. Večer kluci pobrali na ostrově dřevo a zapálili jsme si oheň. Později mě Horis chtěl hodit do Jizery /a kdyby opravdu chtěl, tak podle mě mě tam hodil/, ale já se statečně bránila a ubránila.
V úterý nás vyhnali na výlet na Kozákov, z něhož jsme se vrátily naprosto zničené. I večer byl takový... podivný, ale spát jsem kvůli bratránkovi a svému strachu, že o něco přijdu, šla až vlastně ve středu.
Na středu byla připravená voda, ze které se nakonec vyklubal nejkrásnější zážitek týdne. Pověst třídě jsme nekazily a necvakly jsme se:) Kluci přinesli opět dřevo, a tak jsme večer opět mohli zapálit ohýnek. Tentokrát se k nám přestěhovala i část septimy včetně Kuny s Brůnou, kteří hráli na kytary. Krásné... Rozehnáni do stanů jsme byli o půlnoci, ale spát jsem šla až později. Horise jsem zanechala venku /nakonec, když mi došlo, že na ty hvězdy beztak neuvidim a že ta lampa sedle mě vážně štve/ a vrátila se do stanu k holkám.
Vymotat se ráno ze stanu byla sranda:) Pak už nás čekal jen tenis na kurtech rozpálených od sluníčka. Po návratu do tábora jsme si sbalili, složili stany, odklidili se do stínu a pozorovali, jak nám odjíždějí spolužáci po těch čtyřech dnech domů...
Zítra nás čeká připravování tříd na maturitu. Večer pak má Kepinka oslavu narozenin. Doufám, že to bude stát za to, protože mě osobně se tam moc nechce...Příští týden bude fůra volného času díky maturitám...
Toť pomalu vše...
Mějte se krásně...
Páá
foto: GyTu
P.S. V neděli moje skraty došly tak daleko, že jsem si po třech týdnech /přesně/ založila účet na FB. V pondělí jsem za to dostala vynadáno od mnohých, nicméně i oni jsou rádi, že už kvůli mě nebudou muset na ICQ. A za ty tři dny mi ta hloupost zaspamovala e-mail...
Žádné komentáře:
Okomentovat