sobota 17. září 2011

Francie 2011

Olivka lhala. Když ony ty fotky jsou tak živé! A mají svoje kouzlo. Ne nijak veliké, ale aspoň trochu té vůně dálek obsahují.

Vítejte v oblasti Provence, Languedoc!

Na chvíli se ovšem při cestě tam zastavíme kousek za francouzsko-německými hranicemi.
.Riquewihr, starobylé městečko v Alsasku. pokud by se vám podařilo z fotky vymlátit IPTC data, zjistíte, že jsme jej navštívili necelých dvanáct hodin po odjezdu od školy.
Pak jsme opět pokračovali směr jihozápad na Lyon a ještě dál na Carcassone. Tam náš bus zaparkoval na parkovišti zhruba ve tři ráno.
.vítejte v Carcassone! v historickém minipodvrhu, protože celá pevnost je postavená až kdesi v 19. století, neboť na to původní lidé během století zapomněli.
.těšila jsem se tam nejvíce, protože jsem doufala aspoň v nějakou tu atmosféru, místo toho na mě ale dýchla civilizace.
.protože ve skutečnosti to teď v pevnosti vypadá nějak takhle. restaurace, obchody. auta s semafory. a hodně koček.
  
.takhle krásně si pohrávalo světlo s mozaikou v oknech
Přes město Narbonne jsme pokračovali do letoviska Cap d´Agde, kde jsme se po hodině čekání ubytovali v krásných apartmánech.
Na další výlet jsme vyrazili až zase v pondělí.

.pro změnu nyní vítejte v Montpellier, správním centru západní Provence, konkrétně na náměstí Komedie.

.je to naprosto úžasné město, jak vždy je škoda, že nebylo více času na prozkoumání krámků. knihkupectví s neskutečnými slevami jsme ovšem vzaly útokem.
.Pont Millau, jehož nejvyšší pilíře jsou vyšší než Eiffelova věž.
Netuším, kdy byl následující výlet, jisté je, že jsme při něm navštívili Arles a St. Maries de la Mer.
.Arles

.Arles

.Arles. skutečně nevím, co k tomu dodat.
Večery bývaly dlouhé, nicméně u nás na pokoji snad možná nejkratší. Písečná pláž plná střepů z mušlí a moře plné celých mušlí. A nádherných vln. A rána krásně ospalá. Tak to vypadalo v Cap d´Agde během našeho pobytu.
.východ slunce. to když jsme se jednou ráno s Kepinkou vydaly na mušle. 
.a racků, jejichž stopy byly čitelné v písku.

.pro změnu západ slunce. a hučící příboj. a voda šplouchající okolo kotníků. není nic krásnějšího.
V sobotu ráno jsme velmi časně vstaly a jaly se uklízet a dobalovat. Myš /tedy prý spíše potkáně/ zůstávalo za lednicí a dovnitř se díky roletám už žádná další nedostala. Kauce byla vrácena a my se vrhli na nakupování pozorností našim drahým doma. A rovněž jsme zavítali do Avignonu.
.papežský palác

.proslulý avignonský most končící uprostřed řeky.

.i takhle vypadá město papežů, jehož historické jádro je stále ještě obehnané hradbami.
A pak už jsme se jen vydali na předlouhou cestu domů. Pochopili jsme, že naše země je skutečně maličká, když jsme po cestě minuli tabuli oznamující vzdálenost od Strasbourgu - byla nějakých 467 km. Ovšem cesta po dálnicích ubíhá poměrně rychle, a tak jsme v šest ráno stanuli opět před naší školou.

Žádné komentáře:

Okomentovat