pátek 8. dubna 2011

Cos to natočila?! Vždyť v tom plave dřevo!

/Joo, když není nic jinýho, nepohrdnete ani dřevem./
Jsem nějaká nemocná. Alkohol v sobotu bacily jak vidno nevypálil, a tak kejchám a nemůžu mluvit. A doufám, že to velice rychle přejde, protože si teď vážně přijdu jako Sheldon Cooper, když má rýmu:) *umírá*

psychadelická bábovkaPotřebuju se dokopat, abych napsala laborku na fys, sloh na angličtinu, přečetla zase kus autoškoly a šila. Myslím, že asi klidně zdrhnu k té poslední možnosti:)

Fáze výčitek už je fuč. Rozhovor s Dádou taky nepřišel, ani dobrý, ani zlý, takže jsem zatím docela v pohodě. Se Santou se uvidím až za týden, protože teď mají praxi. Mělo by to být v tu středu, co jedeme se třídou na exkurzi dějepisno-fyzikální.

Moje imunita očividně nepřežila tu středu, která se mi zdála naprosto úžasná. Ach jo...

/A co jsem to chtěla teď?/

Do Prahy s Hancul nejedu. Vzhledem k tomu jak mi je, potřebuju krapet klidu doma. Jen právě zjistila, že ji zradily i ostatní holky a že pojede sama... jak nemilé.

Jak jsem tak vybírala fotky, vzpomněla jsem si, jak mi Horis vrazil psychadelickou bábovku a hned v zápětí Hancul. Netvářila jsem se moc dobře jen kvůli tomu, že jsem chvilku před tím dopila pivo a měla jsem za to, že ta kombinace není zrovna ta nejlepší. Ovšem bábovka byla výborná :)
Žádné sklo rozbito nebylo, přestože tam byl D.B.
zábava v plném proudu

/Tak jsem tak usoudila, že je naprosto jedno, když sem dám fotky ze skutečných akcí, skutečných lidí, které znám. Když si ty fotečky můžou dát na FB, tak proč bych je nemohla mrsknout sem, že?/

/Dochází mi Antiperle.../

Jak mě bolí v krku, mám tendenci neustále jíst, protože to mě tolik v tom krku pak nebolí. Včera jsem říkala, že se asi v pondělí do školy vrátím jako kulička:)

Je strašně osvobozující pocit nemuset si pořád dávat pozor, abych nešla po chodbě s Lemurem nebo Horisem nebo oběma a aby to nevypadalo nějak divně a aby se náhodou nekoukal Olivožrout. Je to fajn:)

A asi poslední věc co jsem chtěla... přišla jsem na to, že jsem se vážně přechodem na střední musela strašně moc změnit. Ze zakřiknuté holčičky, které fůra lidí nadávala za to, jak vypadá, na poměrně sebevědomou, do jisté míry samostatnou mladou slečnu. /Plus by se dalo říct ještě něco, ale... netroufnu si./

Tak se mějte krásně, nemaroďte a změny ať vedou vždy jen k lepšímu!

Páá


foto: Lae (ale je docela dobre možné, že to nefotila ona; i když to je ještě ze začátku, to asi fotila ona)

Žádné komentáře:

Okomentovat